Už nechoď princezničko plavá
nenajdeš zde vysněného prince
a kdybys snad pohlédla v jícen hada
neztrápí tě pohled na vzácného jedince
Na odpornou žábu krákavou
peklem vést tě, nekonečnem schodů?!
Ušetři své rety potupných polibků
nehodný tvé laskavé lásky a rodu!
Utíkej, neohlížej zraky modravě zděšené
ani až křik divé bolesti zaplaví tvá záda
žabák ošklivý učinit šťastnou tě nesvede
jak tvá výsost mohla by mít ho ráda?!
Než pláč tvůj
pro bolest mou v hoři krutém
vstříc hrozné smrti odejdu
raději skončím se životem!